Jedná se o velmi zajímavý výzkum kultury nezaměstnanosti od autorů Engbersena, Schuyta a dalších. Podle tohoto výzkumu existuje pět možných reakcí na takovou situaci v souvislosti s nezaměstnaností. Zmiňovaní autoři pracovali s dlouhodobě nezaměstnanými v Holandsku.
V závislosti na tom, jak reagovali respondenti na dlouhodobou ztrátu zaměstnání, rozdělili autoři studie nezaměstnané do šesti skupin:
Lidé s konformním typem reakce. Usilují o získání dobře placeného zaměstnání, navštěvují úřad práce a aktivně se snaží získat novou pracovní pozici. Nezneužívají sociální systém a ani se nesnaží získat práci nelegálním způsobem. Většinou sem patří muži ve věku do 40 let s nízkým či průměrným typem vzdělání.
Lidé s ritualistickým typem reakce. Rezignovali již na shánění zaměstnání, nicméně stále dodržují formální zásady, docházejí na úřad práce, nesnaží se získat práci nelegálně ani nezneužívají sociální systém. Patří sem především starší muži delší dobu bez zaměstnání, s nízkým vzděláním.
Lidé s únikovým typem reakce. Nesnaží se práci žádným způsobem získat, rezignují na hledání zaměstnání, většinou jde o dlouhodobě nezaměstnané s velmi nízkým stupněm vzdělání. Nevyhledávají nelegální způsoby práce.
Podnikaví nezaměstnaní. Jejich cílem je získat nové, lepší a více ohodnocené pracovní uplatnění, využívají především nekonformních cest. Tuto skupinu tvoří spíše mladí lidé s průměrným až vysokým vzděláním a delší dobou bez zaměstnání.
Vypočítaví nezaměstnaní. Málo využívají běžných způsobů získávání práce, více preferují nelegální způsoby zajištění zaměstnání, jsou závislí na celkovém sociálním systému. Sem patří početná skupina žen, studentů a mladých lidí bez zaměstnání kratší dobu než 6 let.
Autonomní nezaměstnaní. Plně vystačí s příjmem získaným od státu, o hledání zaměstnání nejeví žádný zájem. Vyhledávají pouze sezonní a nárazové brigády. Nejpočetněji zastoupení byli podle výsledku výzkumů lidé s konformním typem reakce a s únikovým typem reakce.
