Well-being zaměstance lze definovat jako spokojenost jedince s jeho prací, která přispívá k jeho celkové životní spokojenosti. Rozlišuje se několik forem well-beingu: fyzický, emocionální, psychologický, sociální, etický a spirituální. Bylo definováno deset rysů zaměstnání či pracovního prostředí podporujících well-being zaměstnance:
1) Příležitost pro osobní kontrolu.
2) Vnějším prostředím stanovené cíle.
3) Různorodost úkolů a použitých dovedností.
4) Jednoznačnost prostředí.
5) Dostupnost peněz.
6) Fyzické bezpečí.
7) Podpůrná supervize.
8) Příležitost pro interpersonální kontakt.
9) Důležitá sociální pozice, role.
10) Možnost uplatnění praxe a získaných dovedností.
Podle výzkumných poznatků souvisí pracovní spokojenost s celkovou životní spokojeností zaměstnance.
