Španělští zaměstnanci mění své priority, ukazuje studie. Podle studie společností Infojobs a Esade celkem 27 % pracovníků zvažuje odchod ze zaměstnání. Někteří zaměstnanci dojdou zkrátka do bodu, kdy je pracovní podmínky a nekonečné směny natolik stresují, že to již nezvládnou. Někteří zaměstnanci pracují tak nepřetržitě, že nemají prakticky žádnou možnost, jak sladit práci s osobním životem.
Problémy s duševním zdraví
Téměř třetina respondentů označila za hlavní důvod odchodu z práce problémy s duševním zdravím a péčí o svou emocionální pohodu. Snaha o zvýšení platu, která byla tradičně nejoblíbenějším důvodem k odchodu ze zaměstnání, se v žebříčku umístila na druhém místě.
Od ledna roku 2022 začala WHO – Světová zdravotnická organizace uznávat syndrom vyhoření jako legitimní lékařskou diagnózu, která je zavedena v Mezinárodní klasifikaci nemocí. Kvalita pracovních míst se ve Španělsku se zvýšila a pracovníci se nespokojí s minimálními standardy jen proto, že se bojí ztráty zaměstnání.
Funguje osvěta?
Je pravda, že se téma pracovních podmínek, pracovní rovnováhy i duševního zdraví dostalo do širšího povědomí a že mezi zaměstnanci, ale i manažery rozhodují faktory, jako je větší stabilita zaměstnání, změna typu práce a rostoucí význam duševního zdraví.
Bohužel proti tomuto trendu jde aktuální stav v pozicích vyžadující intelektuální práci. Kdy pracovní místa jsou nyní ještě více kreativní a méně mechanická, to rovněž představuje pro pracovníka zátěž. Duševní zdraví evropských pracovníků je na hranici únosnosti, protože míra stresu roste, ukázal průzkum veřejného mínění. Situace se zhoršuje, když si pracovníci od svých zařízení neodpočinou a mají pocit, že by měli být stále k zastižení.
Kvalita života = k nezaplacení
Letos poprvé se průzkum společnosti Infojobs zaměřil konkrétně na důvody odchodu ze zaměstnání, což ukazuje, jak důležitá je pro pracovníky emoční pohoda a jak se méně soustředí na finanční motivy. Ne všechny věkové skupiny však vidí věci stejně.
Podle zjištění jsou obavy o duševní zdraví nejvyšší u starších pracovníků. Ta je hlavním motivem pro změnu zaměstnání u osob ve věku 45-54 let a dokázala se umístit i na druhém místě mezi důvody u osob ve věku 25-34 let.
