Vzdělávání má studentům přinést dovednosti, díky nimž budou schopni tvořit, pružně se přizpůsobovat a přijímat riziko. Rychle se měnící, stále složitější svět však klade na dnešní školy a náš celý vzdělávací systém požadavky, jimž podle mnohých zatím nedokážeme dostát. Často přitom slýcháme, že vzdělání, které dnes budujeme pro naše děti a jejich děti, neodpovídá reálnému pracovnímu a osobnímu životu, který je ve skutečnosti čeká.
Umění učit se
Všude kolem se ozývá volání po „výsledcích a výklonech“, které lze snadno měřit, a po vzdělávání uzpůsobeném konkrétním potřebám pracovního trhu. Jenže většinu budoucích povolání možná ještě vůbec neznáme a potřebné dovednosti nejsou ani jasně definované. Kolem celého systému našeho vzdělávání začíná kroužit mlha nejasností, tím ho však nekritizuji.
Dávat životu smysl – mistrovství
Nejde jen o to, aby děti dokázaly odpovídat na otázky současného světa, ale aby se samy naučily pokládat ty správné otázky, které budou utvářet svět zítřka. Potřebujeme proto takové vzdělání, které propojuje kritické myšlení s etikou, hodnotami, analytickými schopnostmi a mistrovskou dovedností ve zvoleném oboru.
Zároveň je třeba naučit studenty interpretovat dnešní složitou realitu, pružně se adaptovat a nacházet v ní smysl, i když bude vypadat naprosto odlišně od té naší. Neméně podstatné je i porozumění lidem z rozličných kultur a prostředí, aby se mladí dokázali smysluplně zapojit do týmové spolupráce kdekoli na světě, neizolovat se v zajetí sociálních sítí a nebát se tzv. cizího.
Pamatuji si na svá léta v lidové škole umění, kam jsem docházel z donucení. Dnes lituji tehdy mé lenosti a apatie, která byla vzdorem možnosti běhat venku s kamarády. Měl jsem velice trpělivou paní učitelku, jejíž jméno si nyní nevybavím, ale tehdy její trpělivost byla obdivuhodná. I když můj vztah k hudebním nástrojům se postupně prohluboval, nikdy jsem vlastně disciplínu v hraní na nástroj nepokořil. I když jak se učit ano.
Právě v této souvislosti se vyplatí zmínit metodu Wyntona Marsalise, který v hudebním světě dokazuje, že dobře navržená praxe a systematické učení platí univerzálně – nejen za školními lavicemi. Ostatně hudba, podobně jako vzdělávání, vyžaduje také dlouhodobou koncentraci, trpělivost a cílený trénink.
Dnešní děti mají možná vlivem vnějších podnětů větší problémy se soustředěním, avšak to neznamená, že nedokážou dosáhnout vynikajících výsledků. Jde o to, jak správně cvičit, jak se opravdu učit a jak si vytyčit cíle, aby jejich úsilí mělo skutečný dopad na budoucnost.
12 tipů, jak cvičit od Wyntona Marsalise
- Vyhledejte si návod: Dobrý učitel vám pomůže pochopit smysl cvičení a může vás naučit způsoby, jak si cvičení usnadnit a zvýšit jeho produktivitu.
- Napište si rozvrh: Napište si rozvrh, který vám pomůže zorganizovat čas. Nezapomeňte si vyhradit čas na zopakování základních věcí, protože ty jsou základem všech složitějších věcí, které přijdou později.
- Stanovte si cíle: Stejně jako rozvrh vám i cíle pomáhají organizovat čas a mapovat váš postup. Pokud se ukáže, že určitý úkol je opravdu obtížný, zmírněte své cíle: Cvičení nemusí být bolestivé, abyste dosáhli výsledků.
- Soustřeďte se: Za 10 minut soustředěného cvičení dokážete víc než za hodinu vzdychání a sténání a brečení, že to nejde. To znamená žádné hry, žádná televize, žádné mobil, jen klidné sezení a práce. Soustředěné úsilí vyžaduje také cvik, zejména u mladých lidí.
- Uvolněte se a cvičte pomalu: Nespěchejte, nespěchejte. Kdykoli se pustíte do učení něčeho nového – procvičování stupnic, násobilky, slovíček – musíte začít pomalu a postupně zrychlovat.
- Těžké věci procvičujte déle: Nebojte se konfrontovat své nedostatky; věnujte více času procvičování toho, co vám nejde. Úspěšné procvičování znamená postavit se tváří v tvář svým nedostatkům. Nenechte se odradit; nakonec to zvládnete, věřte mi.
- Cvičte s výrazem: Každý den chodíte kolem a děláte ze sebe „sebe“, takže vše dělejte s patřičným přístupem. Vyjádřete svůj „styl“ tím, jak děláte to, co děláte!
- Poučte se ze svých chyb: Nikdo z nás není dokonalý, ale nebuďte na sebe příliš přísní. Pokud vám vypadne přihrávka při sportu nebo se vám nepodaří gólem ukončit hru, není to konec světa. Zvedněte se, zanalyzujte, co bylo špatně, a pokračujte, pokračujte.
- Nepředvádějte se: Je těžké odolat tomu, abyste se nepředváděli, když něco umíte dobře. Ale můj otec mi řekl: „Synu, ti, kdo hrají pro potlesk, nic jiného nedostanou.“
- Zamyslete se sami nad sebou: Tvůj úspěch či neúspěch v čemkoli nakonec závisí na tvé schopnosti řešit problémy, takže se nestaň robotem. Přemýšlení za sebe pomáhá rozvíjet vaše schopnosti úsudku.
- Buďte optimističtí: Optimismus vám pomůže překonat chyby a pokračovat v lepších výkonech. Dodává vám také vytrvalost, protože pozitivní přístup vám dává pocit, že se vždy stane něco skvělého.
- Hledejte souvislosti: Pokud si osvojíte disciplínu, která je nutná k tomu, abyste se v něčem stali dobrými, pomůže vám tato disciplína ve všem ostatním, co děláte. Čím více objevujete souvislosti mezi věcmi, které se na první pohled zdají být odlišné, tím větší je váš svět. Jinými slovy, kůlna na dříví vám může otevřít celý svět možností.
Závěrem
Když si Marsalisovy recepty jen zběžně prolistujete, nejspíš si všimnete, že začínají obyčejnými, často trochu nudnými povinnostmi. Pak se ale postupně dostanete až k nehmotným věcem, jako je pěstování kreativity, pokory, optimistického přístupu či dokonce k možnému osvícení. A když se do nich ponoříte do hloubky, zjistíte, že každodenní úkoly a zvyšování vědomí se navzájem skvěle doplňují.
