„Zaměstnancům by měla práce začínat nejdříve v deset hodin,“ říká klinický výzkumník Oxfordské univerzity Paul Kelley. Podle něj trpí dnešní společnost spánkovou deprivací.
Spánek a práce
Studie vědců z Anglie potvrdila to, co už jsme dávno věděli: dostat se do práce dříve, než v 9 hodin je zcela jistě mučení.
„Zaměstnanci by měli začít pracovat až od 10 hodin,“ tvrdí Paul Kelley, je klinickým výzkumníkem na univerzitě v Oxfordu a zabývá se spánkem na Neuroscience Institutu.
„Máme spánku-zbavenou společnost. Spánkový deficit nesmírně poškozuje téměř všechny systémy těla, protože ovlivňuje emocionální a fyzickou výkonnost, dodal.“
Když vědci mluví o spánkové deprivaci a ranním vstávání, začínají u skupiny dětí a dorostu. A skutečně, nejhorší dopad má spánková deprivace na zdraví u dospívajících a mladých dospělých, jejichž denní rytmy, nejsou v souladu s plánem od 9:00 do 17:00.
Dospělí a starší nad 55 let, naopak, tato skupina se může probudit již velice brzy a opakovaně a je to pro ně méně náročné, protože jejich denní rytmy se posunují dopředu, jak stárneme méně spíme a lépe vstáváme.
Spánek a pracovní výkon
Drtivá většina pracovní síly bohužel nespadá do tohoto věkovém rozmezí. Millennials tedy pracovníci ve věku 18 až 34 let, tvoří největší podíl pracovní síly v USA a Evropě, což představuje jeden ze tří zaměstnanců v USA.
Pro ty, kteří jsou postižení nedostatkem spánku, může tento nedostatek způsobovat velké zdravotní problémy, včetně deprese, zvýšeného rizika zneužívání návykových látek, a také vyšší riziko obezity. A co víc, nedostatek spánku může někdy být fatální: dospívající, kteří jsou dlouhodobě bez spánku mají větší pravděpodobnost dopravních nehod než ostatní pozorované skupiny.
Téma kolem nedostatku spánku není jen otázkou u dětí a mládeže a kancelářských pracovníků. Toto se vztahuje také na všechny instituce, včetně nemocnic a věznic.
A proto zvažme jak nakládáme s naším spánkem a jak ovlivňuje naši pracovní výkonnost. Co myslíte?