Než se pustíme do samotného tématu wellbeing, dovolte mi malé vysvětlení jednoho pojmu, ke kterému jsem si sám hledal cestu – „asset“. Když jsem v začátcích začínal podnikat a pracovat s majiteli firem, tenhle ekonomický termín mi ze začátku zněl trochu odtažitě. Ale postupně mi došlo, že právě tenhle pojem přesně vystihuje podstatu toho, o čem dnes mluvíme, když řešíme lidi ve firmách.
Wellbeing zaměstnanců = strategický asset
Asset – aktivum – je všechno, co má pro firmu kladnou ekonomickou hodnotu. Ale nejen to. Je to i něco, co má užitek, důležitost a smysl. Něco, co firma potřebuje, aby mohla dobře fungovat. A právě lidé se stávají tím nejdůležitějším strategickým asetem. Zvlášť v dnešním rychlém, náročném a proměnlivém světě.
Moji čtenáři a všichni ti, kdo ve firmách pracují s lidmi – ať už jsou to lídři, manažeři nebo HR – si čím dál víc uvědomují, že už dávno nestačí měřit jen docházku, výkon nebo plnění cílů v tabulkách. To všechno je sice důležité, ale bez duševní a fyzické pohody zaměstnanců to dlouhodobě nefunguje. Naopak – právě wellbeing je dnes klíčem k udržitelnosti, výkonnosti, loajalitě – a nakonec i k samotnému přežití firmy.
A ne, wellbeing není měkké téma a není to HR hračka, která se dá odškrtnout jedním školením nebo fresh barem v kuchyňce. Wellbeing je tvrdý, měřitelný a zásadní byznysový faktor. Protože lidé už nechtějí jen „dělat svou práci“. Chtějí žít kvalitní život – a to i v práci.
Historie a smysl wellbeing
Možná bych to pojal jako poměrně dlouhou cestu. Od antiky až po dnešní korporát. Pojem wellbeing má kořeny hluboko v historii. Už Aristoteles mluvil o eudaimonii – smysluplném životě, kde nejde jen o radost, ale o naplnění potenciálu.
Dnešní moderní výzkumy potvrzují, že wellbeing je komplexní stav, který propojuje emoce, smysl, zdraví, vztahy i rozvoj. V minulosti byl doménou filozofie a psychologie – dnes se stává nástrojem strategického řízení firemní kultury a novým assetem, jak to vnímám já.
Proč se tématem duševní pohody a zdravím zaměstnanců zabývat ve firmě
Dlouhodobě udržitelná firma není ta, která má nejlepší procesy a tabulky, ale ta, kde lidé chtějí pracovat, kde je psychologicky bezpečné prostředí a kde je prostor pro růst i odpočinek, ale to bych se opakoval. To, co je nové je, že toto vše v sobě wellbeing obsahuje v rámci komplexního přístupu.
Firmy s vysokým skóre v tématu wellbeing jsou:
- o 41 % méně nemocní
- o 21 % produktivnější
- až 59 % méně pravděpodobně odejdou do roka
a hlavně – mluví o své práci pozitivně dál, takže to má prokazatelný dopad na značku zaměstnavatele a náklady na nábor. Wellbeing tedy není pouhý benefit v rámci rozovojových programů pro zaměstnance, ale skvělá investice.
Rozvojové programy pro firmy
Zkušenosti z mých konzultací ukazují, že wellbeing programy fungují nejlépe, když jsou:
- systémové a dlouhodobé, nikoli jen jednorázové školení, mozek se nerad mění a firmy se přes noc nezmění už vůbec
- jsou na míru firemní kultuře a stylu řízení,
- jsou napojené na leadership začíná to u šéfů „ryba smrdí od hlavy“, ne u HR
Nemohou být pouze jednou nosnou myšlenkou. V mé dlouhodobé praxi se ukazuje, jak je důležitá znalost různých organizací a stylu řízení. Teprve tehdy praxe podpoří úspěšnost wellbeing programu pro firmu.
Příklady programů v rámci Wellbeing Odysea
- Odyssea hodnot a smyslu práce: pomáhá najít osobní i týmové proč.
- Cesta zdraví a energie: pracujeme s rytmy, energiemi, dynamikou, spánkem, pohybem.
- Restart vztahů: hlubší práce s komunikací, empatií a důvěrou.
- Leadership & wellbeing: jak vést týmy, aniž by vyhořely i vedoucí. (zdroj)
Co jsou hlavní benefity wellbeing programů pro zaměstnance
Zaměstnanci, kteří zažívají firemní péči o jejich wellbeing:
- mají prokazatelně vyšší míru angažovanosti a motivace,
- vykazují nižší míru stresu a vyčerpání,
- neberou práci jako hrozbu a úzkost, ale jako prostor k růstu,
- jsou schopni lépe zvládat změny a adaptovat se,
- vnímají firmu jako partnera, ne vykořisťovatele.
Tohle není žádný idealismus – to jsou výsledky výzkumů i mé praxe.
Syndrom vyhoření a prevence stresu
Wellbeing programy jsou i prevencí, nejen rozvojem, protože vyhoření se dnes nevyhýbá ani juniorům, ani top managementu.
Klíčové varovné znaky, které se v mé praxi stále opakují jsou:
- ztráta smyslu a motivace
- cynismus nebo lhostejnost
- chronická únava, nechuť ráno vstávat a vlastně cokoli dělat
- pocity „nic už nezměním“ a „nic nemá smysl“
Firmy, které ignorují tento stav, riskují ztrátu talentů, ale i výkonu a reputace. Programy Wellbeing Odyssey pomáhají včas identifikovat i řešit první známky vyhoření, nejen ho hasit až v akutním stádiu.
Wellbeing = nová norma zdravé firmy a klíčový asset
Když se dnes bavíme o tom, co je wellbeing, byl bych velice nerad, aby to skončilo u nějakého relaxu nebo pár jógových lekcích na benefitní kartě. Mluvím zde o celkové duševní pohodě, o tom, jak se lidé ve firmách cítí, jak zvládají stres, jak rozumí své práci, zda v ní vidí smysl – a jestli mají sílu a chuť růst. Je to tedy komplexní přístup.
V dnešním prostředí, kde se firmy mění téměř přes noc, začíná být pracovní pohoda klíčovým faktorem konkurenceschopnosti.
Firemní wellbeing program se tak stává důležitou součástí moderního HR a leadershipu. Není to o jednorázové přednášce, ale o dlouhodobé péči. Programy na wellbeing fungují, pokud jsou systematické, reflektují potřeby týmu a mají podporu vedení.
Chcete vědět, jak zlepšit wellbeing ve své firmě? Začněte malými, ale konkrétními kroky. Zaměřte se na vztahy, smysl práce, prostor pro regeneraci a podporu osobního růstu. Pracujte s tématem emocí stejně jako s výsledky. A hlavně nenechte téma wellbeing jen v rukou HR, toto je úkol pro celé vedení.
Zdroje
- The Impact of Employees’ Health and Well-being on Job Performance
- A Study on Impact of Employee Well – Being on Organizational Performance
- Proč jsou na pracovišti produktivnější šťastní?
