Všichni to známe. Děláme – li něco, co nás baví, co nás vnitřně uspokojuje a naplňuje, co nám dává pocit smysluplné práce, přichází s tím ruku v ruce příliv bohaté vnitřní energie. Díky ní jsme výkonní, soustředění, produktivní a v tom co právě děláme ve všech směrech.
Znovunalézání vnitřní energie
Někdy ale činnost, kterou ve své profesi, povolání nebo podnikání vykonáváme, na nás nepůsobí blahodárně. Cítíme se zcela vyčerpaní, nedokážeme se soustředit, jsme nespokojení s tím, co a jak děláme. A to člověku bere jeho elán, jeho energii, jeho chuť do jakékoliv další smysluplné práce.
Role kariérního kouče
Coby kariérní kouči se s lidmi, kteří se cítí být tzv. „bez energie“ konfrontujeme. Vyhledají naši pomoc, neboť si sami již nevědí rady, jak se dostat z pro ně svízelné situace. Neví kudy a kam se profesně ubírat. Pochybují o své práci a ve výsledku vlastně i o sobě. Jejich sebedůvěra je mizivá. Mají pocit, že nejsou schopní se nějak posunout natož dál růst. Nic je nebaví, nic z toho, co dělají, nepovažují za smysluplné.
Co dál, kam dál?
V takové chvíli je potřeba se zastavit a důkladně zvážit co dál. Zda zůstat v práci, která nás nenaplňuje, nebo hledat práci jinou, v níž zúročíme naše osobní a profesní předpoklady. I od toho je tu pro vás kariérní kouč. Aby vám dodal víru, že má smysl takovou práci, v níž znovu nabydete životní energii, hledat.
Taková energie je totiž to, co nás pohání dopředu, co nám dává pocit radosti ze života. Tu pak šíříme kolem sebe a vrací se nám třeba i ve formě úspěchu v profesním, a nakonec i osobním životě – vše je propojené. Máme radost pak i sami ze sebe a z toho, co a jak děláme a že tím také někomu prospíváme.
Být užitečný
To je velmi důležité. Zvláště dnes v konzumní době, kdy jsme někdy hodně zaměřeni sami na sebe a nezohledňujeme vždy to, co se kolem nás děje. Myslíme na své cíle, na své ambice, ale v kontextu s nimi bychom měli myslet i na druhé. Zda to, co chceme, může a má být někomu prospěšné. Pakliže tomu tak je, dodá nám to sílu, příliv nové energie, kterou s pomocí kariérního kouče v rámci své profese ještě lépe zúročíme.
Závěrem
A o to právě jde. Snažit se najít a dělat práci, která nás obohacuje. Nejen hmotně, ale celkově. V dynamickém tržním prostředí to není vždy snadné, někdy se to může jevit jako téměř nemožné. Ale z pozice kariérních koučů se s takovými lidmi setkáváme. Byli v jedné etapě svého života bez energie, bez radosti z práce. S naší pomocí něco změnili, nalezli pro sebe to pravé a energií srší. Obohacují pak nejen sebe, ale i ty, s nimiž přicházejí do kontaktu a jsou pro ně zdrojem inspirace.
