Výsledky studie jsou bohužel zřejmé. V této studii u 175 tis. účastníků byla práce na směny významně spojena s vyšším rizikem deprese a úzkosti a faktory životního stylu tyto asociace částečně zprostředkovaly. Tyto mediátory společně vysvětlovaly 31,3 % asociace mezi prací na směny a depresí a 21,2 % asociace mezi prací na směny a úzkostí.
Hledáte štěstí v práci?
„Zdraví a štěstí jsou dlouhodobou snahou lidí. S rostoucí konkurencí ve společnosti však dramaticky narůstá počet lidí, kteří trpí duševními poruchami. Deprese a úzkost, kterými údajně trpí 322 a 264 milionů lidí na celém světě, se staly hlavními příčinami invalidity a předčasných úmrtí na celém světě. Proto je pro primární a sekundární prevenci deprese a úzkosti zásadní identifikace a kontrola rizikových faktorů.“
Tato zjištění naznačují, že rozvoj intervencí v oblasti veřejného zdraví souvisejících s podporou zdravého životního stylu může zlepšit duševní zdraví osob, které uvedly práci na směny. Práce ve směnném provozu, zejména v nočním provozu, je spojena se zvýšeným rizikem rozvoje chorob, včetně kardiovaskulárních onemocnění nebo určitých druhů rakovin.
Mechanismy, jimiž práce na směny přispívá ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění, byly rozsáhle studovány, nicméně stále zůstávají významné mezery, pokud jde o souvislosti a cesty práce na směny s depresí a úzkostí. Velká část současných důkazů ignoruje potenciální roli typu práce na směny, frekvence a pracovních let a opomíjí matoucí faktory související s prací, jako je týdenní pracovní doba a intenzita práce, což může vést ke zkreslení.
Psychologické zdraví na pracovišti
Problémy s duševním zdravím na pracovišti mohou vést k ekonomické zátěži, stejně jako ke zvýšené absenci, nárokům na odškodnění, vysokým nákladům na léčbu a snížené produktivitě. Proto jsou nutné intervence v oblasti psychologického zdraví na pracovišti. Navíc je třeba tento záběr rozšířit nad rámec individuálních faktorů a zaměřit se na organizační faktory na pracovišti.
Toto potvrzuje také další zajímavá studie, kdy se riziko úzkosti a deprese zvyšovalo s počtem odpracovaných hodin týdně. Studie u téměř 3 tis zaměstnanců na plný úvazek uvedla, že počet pracovních hodin byl rizikovým faktorem pro rozvoj úzkosti a deprese.
Poměr rizika pro příznaky úzkosti byl u zaměstnanců, kteří pracovali více než 55 h týdně vyšší, ve srovnání se zaměstnanci pracujícími méně než 40 h týdně. Studie u výrobních dělníků navíc uvádí, že depresivní porucha bylo 4,5krát vyšší u zaměstnanců pracujících více než 60 h týdně než u zaměstnanců pracujících méně než 50 h týdně.
Závěrem
Ačkoli škodlivost práce na směny závisí na řadě faktorů, jako jsou socioekonomický status, přístup k sociálním zdrojům apod. Obecně se má za to, že je významně spojena s životním stylem, neboť práce na směny je často spojena s nízkým příjmem, špatným životním prostředím a subjektivním stresem, které s větší pravděpodobností vedou k nezdravému životnímu stylu.
Dále to vše také souvisí i s typem práce, která má vliv na zvýšení rizika úzkosti a deprese na pracovišti. Kromě toho se ukázalo, že pracovní doba může být rizikovým faktorem deprese a že kancelářská práce a pracovní doba mají na depresi kombinovaný vliv. Ačkoli přesný mechanismus, jakým kancelářská práce ovlivňuje úzkost a depresi, nebyl zjištěn, organizační nespravedlnost a nerovnost mezi pracovními zařazeními by mohly hrát roli při zvyšování duševních poruch.
Pro pracovní lékaře a firemní psychology však bude důležité identifikovat organizační faktory, které ovlivňují duševní zdraví napříč profesními klasifikacemi, a podávat nejvhodnější intervence na základě konkrétního typu práce, kterou zaměstnanec vykonává.
Zdroje
- Lifestyle Factors in the Association of Shift Work and Depression and Anxiety – https://jamanetwork.com/journals/jamanetworkopen/fullarticle/2808248
- Comparison of anxiety and depression status between office and manufacturing job employees in a large manufacturing company: a cross sectional study – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5024483/
