Uvažujme nad tímto bičem na býky třeba takto. Prodejce prodá v létě v průměru 20 porcí zmrzliny denně. Po vlně veder se jeho prodej zvýší na 40 porcí denně. Aby uspokojil tuto novou vzniklou poptávku, zvýší obchodník svůj odhad a zadá velkoobchodníkovi zvýšenou objednávku na 40 porcí denně.
V tento moment na tom není nic složitého. Účel je vytvořit rezervu pro případný další možný nárůst poptávky a uspokojit novou úroveň poptávky, která zřejmě přijde. Tím se jednoduše tvoří první vlna přehnané poptávky, která se šíří celým dodavatelským řetězcem. Samozřejmě obchodník není jediný, kdo tuto šroubovanou poptávku započne
Bullwhip efekt startuje
Reakce velkoobchodu je také zřejmá. Zvýšení poptávky si všimne a následně zvýší svou prognózu odhadu výroby. Vytvoří velkou objednávku u výrobce zmrzliny. Tím vzniká druhá vlna zvýšení poptávky. Tak výrobce, který cítí nárůst poptávky ze strany velkoobchodníků, zvýší svůj cyklus výroby. Tím vzniká třetí vlna přehnaného zvýšení poptávky. Vlna tedy stíhá vlnu.
Maloobchodníkovi však mohou během vlny veder dojít zásoby, zatímco výrobce vyrábí nové zásoby, a pak může přejít na jinou značku. To vytváří falešnou poptávku, protože se zdá, že prodej klesá téměř k nule. Maloobchodník pak také nemusí dále poptávat původní značku zmrzliny, přestože výrobce zvýšil objem výroby. Pokud se změní počasí a nákupy zmrzliny váznou, může to vést k nadměrným zásobám v celém dodavatelském řetězci.
Efekt biče
Jak je vidět z tohoto příkladu, bullwhip efekt může vést k velkým investicím do zásob v celém dodavatelském řetězci. Všechny zúčastněné strany se snaží chránit před výkyvy poptávky, ale to může vést k hromadění zásob na straně výrobců, což dále zvýší náklady dodavatelského řetězce.
