Když píši o tématu práce, tak jsem přesvědčen, že pro každého z nás je nejdůležitější mít pocit naplnění z práce. Aby vám práce přinesla pocit naplnění, tak je zásadní to, jaký je váš postoj. Postoj k práci souvisí i s vaším sebepoznáním a sebeuvědoměním.

Existují rozsáhlé vědecké studie, které potvrzují prohlášení, že pocit naplnění a uspokojení z práce je ovlivněn postojem dotyčného člověka. Nepopiratelně nejlepší výzkum postoje a obecné orientace k práci provedla roku 1997 podniková psycholožka a profesorka Amy Wrzesniewska a její kolegové.

Studie prokázala, že pracující lidí se dělí na tři různé kategorie. První skupina zaměstnanců bere práci pouze jako zaměstnání. Jejich prvořadým cílem je peněžní odměna, kterou jim práce zajistí. Povaha práce už je moc nezajímá, práce je ani netěší a ani nenaplňuje. Protože se zajímají především o mzdu, tak jakmile se odměna sníží nebo se naskytne lépe placená práce, rychle se přesunou jinam.

Pro druhou skupinu lidí znamená práce jen kariéru. Jejich prvořadým hlediskem je postup a růst. Větší motivací než finanční odměna je prestiž, společenské postavení a moc, kterou přináší titul a vyšší funkce v zaměstnání. V této kategorii člověk obvykle do zaměstnání investuje více sil, jakmile však se jeho postup zastaví, začíná jeho nespokojenost. Zájem o práci se vypaří a možná začne hledat jinou práci.

Do poslední skupiny patří lidé, kteří se na sovu práci dívají jako na poslání nebo povolání. Takový jedinci pracují pro práci samu. Oni také striktně neoddělují svou práci od ostatních životních aspektů. Milují svou práci a kdyby si to mohli dovolit, tak by tu práci vykonávali i zadarmo. Považují svou práci za smysluplnou, účelnou a prospěšnou pro společnost. Lze tedy jednoznačně očekávat, že člověk, který na svou práci nahlíží jako na poslání, dosahuje značně vyššího pracovního uspokojení a jeho život je celkově spokojenější než život člověka, kterého zajímá jen kariéra nebo odměna. Životní i pracovní spokojenost závisí mnohem více na postoji zaměstnance k práci, než na jeho příjmech nebo na samotné prestiži povolání. Postoje lidí k práci se utvářejí prostřednictvím řady vnitřních a vnějších faktorů. Zážitky z dětství, výchova, kultura, vše hraje svou roli.  

Která práce má smysl?

Představme si třeba prodavače, jak přemýšlí nad tím, kde je přidaná hodnota jeho práce. Nebo dělníka v továrně, který by mohl uvažovat o tom, jaký výsledný užitek bude mít stroj, na kterém pracuje. Pro někoho bude velice obtížné najít poslání své práce, ale každý z nás by se o to měl pokusit.

Citovaná studie, která identifikovala tři hlavní kategorie postojů k práci, naopak zjistila, že pro všechny pracovní obory i zaměstnání platí stejné rozdělení. Třetina chodí do práce, třetina buduje kariéru a třetina vidí ve své práci poslání. Zdá se, že postoj mnohem více záleží na psychice člověka a na jeho názorech, než na povaze práce samotné.

Každý člověk má možnost dopracovat se k většímu uspokojení ze své práce – proměnou práce v poslání. Ať děláte cokoli, vždycky s trochou úsilí a vnímavosti můžete najít ve své práci vyšší smysl. Amy Wrzesniewska, řekla: „Poslední výzkum ukázal, že nekvalifikovaní lidé mohou transformovat svoje postoje k práci tím, když si úkoly a vztahy, jež jsou součástí jejich práce, přestaví tak, aby jejich práce dostala význam.“

- Reklama -