Neexistují žádné důkazy, které by prokazovaly konflikt mezi ekonomickým růstem organizace a štěstím. Všichni tak nějak cítíme, že jsou pryč jsou dny, kdy jste se cítili dobře zkrátka jen proto, kde a pro koho jste pracovali. Tradiční pracovní stabilita, jako je délka pracovní doby, pravidelná výplata, firemní benefity a další témata, dokážou být silně vytlačena nešťastnými pocity zaměstnance.

„V smutku si vystačíme i sami se sebou. Ale když chceme prožít plné štěstí, musíme se o něj s někým podělit.“ Mark Twain

Emoční kapitál

Hezké slovo, co myslíte? Společnosti dnes sbírají informace o všem, co se týká jejich produktů a služeb, některé se dokonce zajímají i o to, jak se jejich zaměstnanci ve firmě vlastně mají a sbírají zpětnou vazbu svých zaměstnanců. Totiž ono to vše dohromady spolupracuje a také se přímo ovlivňuje. Stav emočního kapitálu organizace má totiž přímý dopad na její produktivitu a další souvislosti.

Stará dobrá poučka spočívala v tom, že když společnosti platí dost peněz svým zaměstnancům, budou logicky více produktivní. Bohužel nebo možná bohudík poslední studie ukazují něco jiného. Bylo totiž zjištěno, že mozek funguje znatelně lépe tehdy, když člověk má pozitivní pocity. Když se lidé cítí pozitivní, mají tendenci být kreativnější a také mnohem lépe řeší vznikající problémy. Další výzkum ukázal, že když jsou pracovníci spokojeni, jsou efektivnějšími spolupracovníky na společných cílech a projektech.

Existuje několik pohledů na to, proč má smysl pracovat na pozitivním emočním kapitálu vaší organizace:

Samostatnost myšlení

Šťastní zaměstnanci jsou typicky ti, kdo se o společnost zajímají a jsou vnitřně řízeni tak, aby jí pomohli dosáhnout cílů. Motivovaní zaměstnanci jsou dokonce osobnostně řízeni tak, aby zjistili, jaké jsou tyto cíle.  Pracovní štěstí se měří podle toho, zda a jak se zaměstnavatel snaží, aby jeho zaměstnanci byli šťastní, ale také, zda manažer činí rozhodnutí, která jsou vnímána v nejlepším zájmu zaměstnance a zda organizace aktivně pomáhá svým zaměstnancům dosáhnout jejich dlouhodobých cílů.

Zdravotní dopad

Šťastný zaměstnanec se prokazatelně rychleji zotavuje a regeneruje, bude mít lepší duševní zdraví a bude vytvářet silnější pracovní vztahy. A co víc, štěstí někdy působí infekčně, takže šťastný personál ovlivňuje klienty. Iniciativy na podporu zdraví na pracovišti se pohybují od flexibilních úvazků práce, až po podporu duševního zdraví a finanční nebo jiné odměny za individuální výkon. Výzkum naznačuje, že tyto zdravotní programy mohou zvýšit míru retence zaměstnanců, snižovat absenci a zvyšovat produktivitu.

„Štěstí je bacil, buď jeho nositelem.“ Benjamin Franklin

Kreativita

Pozitivní emoce a kreativita jdou ruku v ruce. Společnosti, které se starají o toto téma, rostou rychleji než ostatní a co víc, inovují rychleji. Nedostatek štěstí na pracovišti může mít dalekosáhlé vedlejší účinky, které mohou stát místo společnosti na konkurenčním trhu.

Na závěr

Dobrou zprávou je, že další výzkum naznačuje, že šťastnější zaměstnanci budou pravděpodobně pracovat s devět krát vyšší intenzitou. Jak většina lidí pociťuje a studie potvrzují, celkový pocit blahobytu zaměstnance je posílen tím, že je schopen dosáhnout dokonalé rovnováhy mezi prací a životem mimo kancelář.

Nyní více než kdy jindy, HR manažeři mají znalosti a technologie na dosah ruky, aby pomohli společnostem vydělat více peněz díky tomu, že jejich zaměstnanci jsou šťastnější.

Nedělám si p****, jak mi řekl jeden majitel výrobní společnosti. Věřte nebo ne, i on má potřebu cítit se šťastně, když každodenně řídí svoji firmu.

„Jednej tak, abys byl šťastný, ne abys ses šťastným jen zdál.“ Seneca

- Reklama -