Co odlišuje dobrého a špatného manažera?

Asi se ptáte, proč se věnuji téma managementu v tolika po sobě jdoucích článcích. Je to prostě proto, že si v rámci mé poradenské a konzultační praxe stále více uvědomuji to, jak je obecně management nesmírně komplexní záležitostí a jak je důležitý pro správné fungování jakékoli organizace.

Dobrý manažer / Špatný manažer

Každý má nějakou představu o tom, jaký by měl nebo neměl být dobrý manažer, ale to je přece subjektivní měřítko. Byl jsem svědkem nejrůznějších hodnocení manažerů, dle nejrůznějších kritérií. Pohled očima zaměstnanců, dotazníkové metody, ankety, strukturované rozhovory, testy atd.

To, co dle mě u hodnocení manažera je stále důležité v jeho hodnocení jsou dvě osy. Osa jeho výkonu a následně osa spokojenosti jeho podřízených. Dalšími kritérii je pak série oblastí, které má význam z pohledu hodnocení skutečně význam hodnotit.

Oblasti hodnocení manažera

V rámci dotazování se standardně setkáte se zcela konkrétními pohledy zaměstnanců nad prací manažera. Podřízení přesně vědí, jaký by měl být a co od něj chtějí, mají očekávat. Zde je výběr témat, které se u manažerského hodnocení opakovaně vyskytují:

1. Možnost dosahovat pracovních cílů.
2. Možnost rozhodovat o směru své kariéry.
3. Možnost naplnění kariérního postupu.
4. Důležitost kvality přístupu v komunikaci k podřízeným.
5. Transparentní a otevřená komunikace.
6. Možnost podílet se na rozhodování.
7. Rovnováha osobního a pracovního života.

Proč je vůbec důležité řešit dobrého a špatného manažera? Protože týmy pracující pro ty nejlepší manažery dosahují vyšší výkonnosti a mají nižší fluktuaci! Kvalita manažera často rozhoduje o tom, zda zaměstnanec zůstane nebo zda odejde. Manažeři ve firmách hrají klíčovou roli. Manažer znamená úspěch nebo neúspěch celé organizace.

„Většina lidí neopouští společnosti, ale manažery.“ — Jonas Ridderstrale

Očekáváná norma – dobrý manažer

V nejrůznější literatuře najdete skvělé a zajímavé zdroje, jaký měl být skutečně dobrý manažer. Našel jsem zajímavých osm pravidel.

1. Je dobrým mentorem nebo koučem.
2. Dává svým lidem pravomoci, nedělá mikromanagement.
3. Má zájem o úspěch svých lidí a zajímá se o jejich spokojenost.
4. Je produktivní a orientovaný na výsledky.
5. Dobře komunikuje, naslouchá a ochotně sdílí informace.
6. Pomáhá svým lidem v kariérním postupu.
7. Má pro svůj tým jasnou vizi a strategii.
8. Využívá důležité technické zkušenosti a znalosti k usnadnění práce.

Upřímně z mé praxe, většina manažerů se nestýká pravidelně se svými podřízenými, neidentifikují problémy, nehledají společná řešení. Většina kombinuje kritiku a chválu jako dva hlavní nástroje manažerského vedení.

Dobrý nadřízený – dobrý manažer

Když se podíváme na očekávání od manažerů, je zde výběr těch nejčastějších. Hned první o kvalifikaci mě rezonuje v uších stále. Pokud do pozice dosadíme nekompetentního člověka, očekává se, že do role doroste, dozraje nebo se snad doučí, máme zaděláno na problém. Stejně tak, pokud je člověk do role dosazen z venku nebo z politických důvodů.

1. Nadřízený/á je kompetentní, má patřičnou kvalifikaci.
2. Nadřízený/á mi dává zpětnou vazbu, jenž mně pomáhá zlepšovat můj pracovní výkon.
3. Nadřízený/á nepraktikuje mikromanagement, nezajímají ho/jí detaily.
4. Nadřízený/á se o mě zajímá.
5. Nadřízený/á sleduje naše definované cíle a strategii.
6. Nadřízený/á sdílí informace, dělí se o rozhodnutí, která učinil/a.
7. Nadřízený/á definuje srozumitelné, uspokojitelné a dosažitelné pracovní cíle.

Proč kvality manažera?

Myslím si, že každý majitel firmy by se měl starat o své lidi. Vědět, jak se jím pod manažerem daří, jaký manažer skutečně je. Jakou kvalitu managementu ve fimě vlastně má.

Dělat si vnitřní průzkum nebo manažerský audit není zlehčování nebo snad podrývání jeho autority, slouží primárně jako zpětná vazba na jeho manažerské vedení. Shromažďování dat, sledování úspěšných a neúspěch týmů, hledání příčin neúspěchu, sdílení znalostí a dovedností od úspěšných, jít příkladem.